Člověk v bezvědomí si není vědom své existence, proto ho lze zabít.

Zní vám to absurdně? Mě ano, podobně jako absurdní prohlášení některých „vědců“ obhajujících potraty, kteří na podporu vraždění (což je synonymum pro „umělé ‚přerušení‘ těhotenství“) počatých lidských bytostí tvrdí, zjednodušeně řečeno: „Plod prvních 24 týdnů necítí bolest“, přesněji řečeno: „Nervová zakončení v mozku nejsou před 24. týdnem dostatečně vyvinuta, aby cítila bolest. Studii můžeme tedy uzavřít s tím, že plod nemůže cítit bolest v jakémkoliv smyslu až do této fáze těhotenství“, čímž údajně poskytli „důkaz pro tvrzení, že zárodek nepotřebuje při potratu žádná anestetika“.

Embryo.Pokud ovšem použijeme takovouto logiku pro obhajobu umělých potratů (tedy vražd bezbranných a nevinných), pak lze obhájit i zabití lidí např. v bezvědomí atp. Nebo ne? A pokud ne, tak proč vlastně ne, když se absencí vnímání bolesti ospravedlňuje a umožňuje zabití (počatého a vyvíjejícího se) člověka? Nebo je zde něco špatně? Jistěže je. Člověk totiž ztrátou vnímání či pociťování bolesti neztrácí svoji lidskost, svoji lidskou důstojnost včetně práv z ní vyplývajících, svoje individuální osobní bytí. A je jen projevem zhýčkanosti, hédonismu, ztráty zodpovědnosti a hypertrofovaného individualismu (který se namísto individuální zodpovědnosti zvráceně chápe jako individuální nevázanost a bezuzdnost) naší „vyspělé“ civilizace, že hledá důvody, proč nechtít vedle sebe „druhého“ a zodpovědnost vůči němu a proč si tedy hledat důvody pro „ospravedlnění“ zabití/vraždy těch, kteří jsou chtění Bohem, ale nechtění jejich rodiči (či dokonce celou společností), na jejichž přání se lékař mění na zabijáka (kam se, „do kelu“, poděla Hippokratova přísaha?!).

Není ani divu, že s takovou logikou v naší „vyspělé“ civilizaci absurdně dochází k tomu, že zvířata mají mnohdy větší práva než člověk, jak se lze dočíst např. v tomto článku, což je znamením, že něco zásadního není v pořádku a že dochází k tragické pokřivenosti. Měřítkem vyspělosti civilizace totiž není technologická či jiná vyspělost, ale především lidská zralost, která se projevuje mj. zodpovědností a úctou vůči druhému člověku (o čemž vypovídá i druhá část Desatera, kde je mj. jasně napsáno „Nezabiješ!“) a vůči celému stvoření, úcty, která ale není ve své plnosti uskutečnitelná bez úcty k Bohu, Dárci všeho dobrého, včetně našich životů. Vnímá-li totiž člověk život jako Boží dar, má tento život v úctě, přijímá ho a vnímá ho jako požehnání, což je pravý opak toho, kdy se počatý lidský života vnímá jako přítěž, jako překážka či jako „nic“, jako nějaký „výrůstek“ na orgánu, hodný chirurgického odstranění podobně jako např. odstranění tuku při liposukci. Počaté děti ale nejsou nepohodlným „výrůstkem“ či nějakým „shlukem buněk“ hodným „odstranění“, nýbrž jsou „Božími anděly“, tzn. „posly“, kteří zjevují Boží tvář, a „Božími proroky“, kteří nejen srdcím rodičů zjevují Boží vůli, jež je v protikladu k lidské zvůli. I to je jeden z důvodů, proč naše „vyspělá“ civilizace tolik tápe, protože zabíjí „Boží proroky“ a „posly“ v počatých dětech, kteří ve své čistotě a nevinnosti nesou Boží „slovo“, konkrétní poselství, zvěst o kráse, hodnotě a jedinečnosti života jako takového. Existuje snad ještě nějaký horší zločin než právě tento, tj. zabíjení bezbranných „Boží proroků“, který je navíc obhajovaný „vědeckými“ „autoritami“?

Ne bezdůvodně odpůrci potratů v souvislosti s vražděním počatých dětí v lůně těch, které mají své děti chránit, a nikoliv vraždit, často používají výraz „genocida“, v tomto případě snad lze ale přesněji použít výraz „autogenocida“, kdy „civilizace“ zabíjí svoji vlastní budoucnost, a to s požehnáním „vědců“, kteří podlehnou pokušení „objektivizovat“ vědecký výzkum oddělením od etického hlediska, což je absurdní, stejně jako výsledky takovýchto jejich následných bádání. Nic totiž nemůže omluvit a „posvětit“ zákeřné a zbabělé vraždění těch, kteří se ničím neprovinili a kteří se nijak nemohou bránit, a to ani slova novodobých „kněží“ (vědců), kteří se snaží prohlašovat nová „dogmata“ (z kontextu vytržené a částečným poznáním omezené „vědecké“ závěry, často bez ohledu na další souvislosti např. s oblastí etiky ad.) v rámci novodobého „bezbožného náboženství“ (víra ve vědecký, sociální, politický atp. pokrok a v sílu a schopnosti člověka samého o sobě, bez pokorného vztahu k transcendentnu). Potrat totiž bez ohledu na různé „maskovací manévry“ kohokoliv zůstane vždycky zákeřnou vraždou, vraždou počaté lidské osoby, na jejímž místě jsi mohl, vážený čtenáři, být i ty.

 

Citace uvedené v textu pocházejí ze článku:

http://www.novinky.cz/zena/204349-plod-prvnich-24-tydnu-neciti-bolest-uvedli-britsti-vedci.html